Dalovice x TJ Vojkovice 0:0

   V sobotu nás čekal velice těžký zápas na půdě aspiranta na postup a doposud vedoucího týmu tabulky Dalovic. Situace byla o to těžší, že jsme se opět museli obejít bez pár opor a na zápas tak dorazilo jen 13 hráčů z toho jeden napůl zraněný ;-) .  
   Byli jsme si vědomi síly soupeře a tak taktika zněla jasně. Vycházet ze zajištěné obrany, neztrácet zbytečně balóny a hrozit z brejků.  A bojový plán vyšel téměř na 100%. Chyběla jen pomyslná třešnička na dortu. V první půli měli domácí jednu větší šanci, kdy dorážka skončila těsně vedle naší tyčky. Ale pod vetší tlak se nás nepodařilo dostat. My jsme kontrovali střelbou ze střední vzdálenosti a pokoušeli se prosadit v šestnátce soupeře.  Nicméně  většina pokusů končila mimo tyče nebo v náručí domácího gólmana.
   To druhá pětačtyřicetiminutovka přinesla podstatně více vzruchu.  V asi největší šanci Dalovic se ocitl Michal Lorenz, když zcela osamocen hlavičkoval ze vzdálenosti zhruba pokutového kopu, ovšem jeho pokus skončil těsně mimo. Domácí vsadili vše na útok a tak občas zapomínali na zadní vrátka. První varování přišlo po hlavičce Petra Kocifaje, kdy se k zakončení dostal Marek Matoušek, ale jeho snaha ke gólu nevedla.   Ten samý hráč mohl poslat Vojkovice do překvapivého vedení o několik okamžiků později, ale dalovický brankář skvělým zákrokem vytěsnil hlavičku mimo domácí svatyni. Bohužel nevyšel ani třetí pokus, tentokrát v podání Petra Kocifaje, jehož střelu zlikvidoval opět skvěle chytající Robert Hájek. Dalovice dostaly příležitost zahrávat několik standardních situací z více než slibných vzdáleností. Naštěstí se střela jen jednou otřela o tyč a zbylé pokusy skončily ve zdi. Jak se blížil konec zápasu, tak neúměrně rostla nervozita některých hráčů a to vedlo k zákrokům, které  neměly s fair play nic společného. Pár hráčů by si mělo uvědomit, že se hraje „jen“ okresní přebor a že většina z nás musí do práce a starat se o svoje rodiny.  Každopádně bod z Dalovic se počítá.